Sobota odpoledne, venku hnusně. Ideální čas na čtení zajímavých článků. projíždím si tak různé weby a najednou článek: Pochodující rakve (podle toho co se v článku píše to není zase tak ideální název). já si hned představila jak mi kolem baráku pobíhají rakve
___________________________________________________________________
Jde o událost téměř neuvěřitelnou. Přesto se opravdu stala. Existují důkazy i písemná svědectví pamětníků. Ale podívejme se na věc od samého začátku...
Všechno začalo v 19. století na ostrovech Barbados, kde několik desítek let hospodařila bohatá rodina farmářů. Jmenovali se Walrondové. Ještě za života seniora rodu byla vedle kostela vybudovaná prostorná hrobka z tesaného masivního kamene. Vchod do ní střežila těžké dveře zhotovené z jednoho bloku mramoru, které hrobce dávaly charakter skutečné pevnosti.
V roce 1807 byla do této hrobky uložena rakev s ostatky Thomassiny Goddarové, která - ať vás jméno neplete - pocházela z rodiny Walrondů. O rok později, z blíže neznámých příčin, převzala hrobku rodina bohatých farmářů a majitelů velké skupiny nevolníků - rodina Chaddeů. V roce 1808 a v roce 1812 pochovali dvě dcery. Když byla v roce 1812 hrobka znovu otevřena, aby v ní byly uloženy ostatky hlavy rodiny, olověné rakve obou dcer - stály ve svislé poloze! První domněnka byla nabíledni: hrobku otevřeli nějací vykradači hrobů. Avšak přes podrobná zkoumání nebyly žádné stopy vloupání objeveny...
Situace se opakovala v roce 1816, kdy měl být pochován jeden z mužských členů rodiny. Všechny rakve Chasseů byly chaoticky přestavěny. Těžká rakev Thomase Chassea, i při pohřbu ji muselo nést osm mužů, byla ve svislé poloze opřena o zeď!
O několik týdnů později měl být pohřben další příslušník rodu. Zprávy o podivných událostech kolem hrobky se rozletěly po širokém kraji. Smuteční obřad přilákal zástupy zvědavců. Všichni mohli na vlastní oči vidět (přestože vchod do hrobky nebyl předtím nijak narušen), jak jsou všechny čtyři rakve bez ladu a skladu přemístěny!
Událostem se dostalo takové popularity, až se o ně začal zajímat sám guvernér ostrova Barbados lord Combermere. V roce 1819 dohlížel osobně na uložení rakví a zapečetění těžkých dveří vchodu do hrobky. O rok později, poté, co se rozšířily zprávy o podivném hluku v hrobce, se na místo opět vydal. Sám se přesvědčil, že jím osobně zapečetěný vchod není porušen a nechal hrobku otevřít. Jeho očím se naskytl pohled, který nelze nazvat jinak než šokujícím. Všechny rakve, mimo té obyčejné dřevěné, patřící paní Goddarové a stojící na svém místě v koutě hrobky - své místo změnily.
Nikdo si nedokázal vysvětlit tyto podivné události, a čím déle se odpovědní činitelé touto otázkou zabývali, tím bylo více neznámých. Sir Arthur Doyle, tvůrce Sherlocka Holmese, například tvrdil, že zde působí nějaké nadpřirozené síly, které tyto olověné rakve přemisťují na znamení protestu. Znamenitý spisovatel dodal, že tyto síly jsou tak výjimečné zřejmě proto, že jedna z dcer zemřela vlastním přičiněním, sebevraždou...
Vzhledem k tomu, že nebylo objeveno nic rozumného, co by podivné události vysvětlilo, rozhodli se znepokojení obyvatelé ostrova všechny rakve z hrobky vyjmout a každou jednotlivě pohřbít na nedalekém hřbitově, což se také stalo. Prázdná hrobka stojí dodnes na svém místě; lidé ji zdaleka obcházejí jako něco hrozivého a nečistého...